Macek byl moje první láska, a na tu se nezapomíná. Psal jsem o něm už v knize Tady stojíte dost blbě, ale tu jste určitě nečetli, vyšla před lety a v malém nákladu, tak to raději ocituju: "Když mu bylo smutno, byl tady kocour. Neuvěřitelně chytrý chlapík, který uměl potěšit. Třeba si sedl před malého Já a na lehké vybídnutí...
Vypadá to divně, viďte. Vánoce jsou přece radostné a veselé, nebo by alespoň měly být, vždyť to tvrdily všechny vánoční pohlednice s obrázky Josefa Lady, na kterých to bylo napsáno. Já jsem jako dítě těm veselým barevným pohlednicím věřil a moc jsem si takové Vánoce přál. Dokonce jsem ty pohlednice sbíral a schovával si je a opakovaně si je...
Nevím, jak vy, ale já mám vnuka. Vlastně už druhého, jenže ten druhý toho ještě moc nenamluví. Jen nějakou tu doménu "EU", přesněji řečeno "eeeuuu euu eeeu". Kontakt s málomluvnětem se mi beze slov a poslepu navazuje hůř. Za to s tím starším vnukem to jde dobře. Namluví toho tolik, že mě z toho brní ruka a bolí rameno. Telefonní...
Probudil mne smích. Podivný vysoký ženský smích, až hystericky znějící smích, který vystřeloval jako gejzíry vodotrysku. Smíchotrysk uprostřed naprostého ticha venkovské školy, kde jsme spali. Bývalá škola na okraji vesnice a na začátku polí se nořila do hlubokého spánku. Všichni účastníci kurzu nocovali v prvním patře, jen my jsme s ohledem na mou...
Mírně upravený text z právě vydaného almanachu gymnázia v Praze Butovicích, kde jsem studoval.
Co o mém starším článku napsal ve své knize badatel Jiří Dušek
Vzpomínky na literární kluby, kterými jsem prošel
Celý text, 2. přepracované a doplněné vydání, Praha 2021