Opravník omylů o nevidomých

26.09.2017

Před 15 lety jsem četl text vyjmenovávající časté omyly a předsudky o nevidomých. Ale nemůže jejich četba bez náležitých vysvětlujících informací přispívat k zafixování těchto nesprávných názorů? Od spisovatele Ludvíka Součka jsem si vypůjčil název "Opravník omylů" a napsal jsem první verzi tohoto textu. Od té doby bylo těchto verzí asi 20, ale předsudky a omyly se příliš nemění a tak se příliš nemění ani obsah.
Zamyslete se, jestli se vám do podvědomí a představ některé nevloudili.


OMYL: Člověk je buď vidící a pak vidí vše jako ostatní, nebo je naopak nevidomý a pak nevidí nic. Kdo používá bílou hůl, ten je nevidomý a nevidí tedy vůbec nic.
SKUTEČNOST: Těžké postižení zraku má mnoho forem a stupňů. Nejčastěji se uvádí silná slabozrakost, praktická nevidomost a úplná nevidomost. Bílou hůl mohou v různé míře a v různých situacích používat lidé ze všech tří uvedených skupin. Například lidé silně slabozrací při přecházení vozovky, prakticky nevidomí při chůzi v neznámém prostředí, úplně nevidomí při chůzi venku, pokud nemají průvodce.

OMYL: V přítomnosti nevidomého by se nemělo mluvit o barvách a jiných zrakových vjemech. Je dobré se vyhýbat obratům "podívej se", "uvidíme se" apod.
SKUTEČNOST: I nevidomí běžně používají výrazy spojené s vizuálními vjemy. Mluvte proto přirozeně, abyste zbytečně nekomplikovali komunikaci. Výjimkou jsou lidé krátce po ztrátě zraku. V tomto případě se vizuálním výrazům raději vyhýbejte.


OMYL: Nevidomí lidé mají šestý smysl, hudební sluch a nadání poznat z hlasu povahu člověka.
SKUTEČNOST: nevidomost nezaručuje žádné zvláštní schopnosti. Intenzivní dlouhodobé úsilí o interakci s okolím může zlepšit schopnost nevidomého využívat jiné smysly. Nevidomý člověk si může osvojit postupy, které vidící člověk nepotřebuje a které ho mohou překvapit. Rozpoznávat povahu z hlasu jde jen částečně a umí to i řada vidících lidí, ale nejsou na to odkázáni.


OMYL: Každý nevidomý si rád prohlíží věci hmatem a je vděčen za podrobné popisy.
SKUTEČNOST: Důležité je domluvit se s nevidomým na tom, co chce prozkoumat hmatem a co mu máte popisovat. Nadměrné množství hmatových nebo ústních informací může nevidomého unavovat nebo obtěžovat.


OMYL: Slepota způsobuje úplnou závislost na ostatních lidech. Proto je každý nevidomý za každou pomoc vždy vděčný.
SKUTEČNOST: Mnoho nevidomých usiluje o maximální nezávislost. Řadu činností vykonávají ve velké míře samostatně. Nevyžádaná nebo nevhodně poskytnutá pomoc může vést k nepříjemné reakci.


OMYL: Všichni nevidomí lidé žijí v ústavech.
SKUTEČNOST: Většina nevidomých lidí v ústavech nežije a ani žít nechce. Stojí o zapojení do běžného života ve své rodině a ve společnosti.


OMYL: Co zvládá jeden nevidomý, mohou zvládat i ostatní.
SKUTEČNOST: Každý nevidomý je jiný, tak jako je každý vidící člověk jiný. Někdo vidící šplhá na skály a jiný by to nezvládl. Navíc úspěchy nevidomých jednotlivců mohou být výsledkem mimořádného úsilí a vnější podpory, o kterých ví jen málokdo.


OMYL: Nevidomý člověk obvykle neví, co se kolem děje. Proto je možné se o něm v jeho přítomnosti bavit ve 3. osobě ("Co on potřebuje?").
SKUTEČNOST: Někdy nevidomý opravdu nemusí poznat, co se kolem děje. Přesto o jeho věcech mluvte s ním a ne s prostředníkem. Nikdy nemluvte v jeho přítomnosti o něm jako o neživé věci nebo jako o nesvéprávném jedinci.


OMYL: Nevidomí nesledují televizi, doma nemají obrazy a fotografie a nezajímají se o ně.
SKUTEČNOST: Někteří nevidomí sledují televizi, a nejen filmy se zvláštním komentářem pro nevidomé. Někteří mají fotografie své rodiny, jiní se dokonce zajímají o výtvarné umění, třeba v souvislosti se svou keramickou prací.


OMYL: Nevidomí lidé se nezajímají o to, jak vypadají, není nutné je upozornit na znečištění nebo poškození oděvu.
SKUTEČNOST: Ani nevidomí obvykle nechtějí odpuzovat okolí špinavým nebo jinak nevhodným oděvem. Nejspíš budou rádi, když je na závažnější nedostatky taktně upozorníte.


OMYL: Nevidomí lidé nemohou pracovat.

SKUTEČNOST: Někteří nevidomí lidé pracují v tradičních i nových profesích, ve kterých zrakové postižení není nepřekonatelnou bariérou. Např. pracovník call centra, učitel hudby, zapisovatel, programátor, masér. Zaměstnání nevidomého je závislé na dobré vůli zaměstnavatele, na kvalitách pracovního týmu, na technických opatřeních a samozřejmě na vůli a dovednostech samotného nevidomého.


OMYL: Schopný nevidomý nikdy nepotřebuje žádnou pomoc.

SKUTEČNOST: Každý nevidomý někdy potřebuje pomoc, i když rozdíly v rozsahu a druhu pomoci jsou veliké.


OMYL: Pomoc dobrovolníků vyhledávají málo samostatní nevidomí lidé.

SKUTEČNOST: Někdy to tak je, ale už samo vyhledání a navázání spolupráce s dobrovolníkem předpokládá určitou míru samostatnosti. Pomoc dobrovolníků vyhledávají i ti nevidomí, kteří si díky jim chtějí rozšířit své aktivity, vyzkoušet něco nového, splnit nějaký svůj sen.


OMYL: všichni nevidomí lidé mohou díky technice pracovat a žít stejně jako vidící, aniž by něco zvláštního potřebovali.

SKUTEČNOST: Stupeň postižení, délka života s ním a možnosti i schopnosti osvojit si speciální dovednosti potřebné pro alespoň částečně samostatný život jsou naprosto individuální. Zvládání života beze zraku vyžaduje mnoho energie navíc, vyšší časovou náročnost na běžné úkony, finanční prostředky na kompenzační pomůcky, pomoc profesionálů zabývajících se nácvikem specifických dovedností atd.


© Miroslav Michálek 2017