Nevidomý v zimním počasí

12.08.2021

Existují specifické "zimní" bariéry bránící samostatné a bezpečné chůzi s bílou holí? Jak zimní počasí komplikuje chůzi nevidomým lidem?

1. Husté sněžení nebo dokonce vánice se silným větrem prakticky znemožňují samostatnou a bezpečnou chůzi nevidomého s bílou holí. Vítr "bere" hůl a znemožňuje s ní vykonávat standardní pohyb, svist větru přehlušuje ostatní zvuky, které nevidomý potřebuje pro orientaci, vnímání sluchem navíc zhoršuje husté sněžení zasypávající hlavu. Problémem může být i extrémně silný mráz a s ním spojené snížení citlivosti končetin.

2. Zasněžené prostředí se stává nepřehledným bludištěm. Při silném větru a sněžení nevidomý někdy může kontrolovat jen své nejbližší okolí, prakticky asi na jeden metr okolo sebe. I krátká cesta po jindy dobře známé trase se může proměnit na svízelný a těžko zvládnutelným úkol.

3. Čerstvě napadaný sníh zakryje většinu holí nahmatatelných změn povrchu, jako jsou obrubníky, rozhraní mezi chodníkem a zatravněnou plochou v parcích, změny povrchu mezi asfaltem a dlažbou atd. Povrch se stane pro nevidomého "nečitelný". Vyšší vrstva sněhu brání kyvadlovému pohybu hole, který je základem techniky používané nevidomými při samostatné chůzi. Hůl se volně nepohybuje, "brouzdá" sněhem, zachytává se, neumožňuje rozeznat nerovnosti, neposkytuje dostatek informací pro směr chůze atd.

4. Sníh odhrnutý na okraje chodníků a vozovek vytváří nové bariéry, někdy brání pohybu nevidomého podle domů nebo plotů, v parcích některé cesty nejsou odklizeny a mizí a jiné se neshodují s původními trasami. Nalezení průchodu mezi nahrnutými valy sněhu na okraji vozovky a chodníku, překonání hromad sněhu na nečekaných místech a zorientování se tam, kde sníh odstraněn není a zmizely některé cesty - to vše může pohyb nevidomého změnit v experiment s možnou naprostou ztrátou orientace.

5. Mráz nutí nevidomého použít čepici, rukavice a teplé boty. Čepice přes uši omezuje množství sluchových informací a mění jejich kvalitu, rukavice snižují citlivost hmatu při práci s bílou holí a silná podrážka zimní obuvi znemožňuje získat informace hmatem chodidla, jak to do určité míry umožňuje lehčí obuv.

6. Nahromaděný, rozšlapaný nebo tající sníh, různé kluzké plochy a obrubníky skryté pod sněhem, klouzačky, kousky zledovatělého sněhu - to vše znesnadňuje chůzi, snižuje její bezpečnost a zvyšuje nároky na soustředění. Došlápnutí chodidla je nejisté, chůze může být doprovázena množstvím drobných sklouznutí, způsobujících výchylky směru pohybu, což může vést ke ztrátě orientace zejména tam, kde není možno snadno udržovat směr např. podle budovy. Chůze ve vysokém sněhu může být až namáhavá a psychicky vyčerpávající.

7. Sníh mění zvukové vlastnosti prostředí, které je jakoby "odzvučeno". Hůl navíc neposkytuje obvyklou zvukovou odezvu spočívající ve vnímání jemných rozdílů v odrazu zvuku ťukající hole od předmětů v okolí.

8. Na vozovce s rozjezděným tajícím sněhem je běžný automobilový provoz mnohem hlučnější než obvykle. Nevidomému se hůře získávají informace sluchem, např. na tramvajovém ostrůvku může přeslechnout přijíždějící tramvaj a na ozvučeném přechodu nemusí zaregistrovat klapot semaforu. Proto nevidomý obvykle ocení Vaše upozornění.

9. Nebezpečným se může pro nevidomého stát přecházení vozovky. Bílá barva zasněženého okolí snižuje viditelnost bílé hole, přestože je vybavena reflexními pruhy. Tato skutečnost klade větší nároky na pozornost řidičů i nevidomých.

10. Někteří téměř nevidomí lidé využívají při samostatném pohybu kromě bílé hole také zbytek zraku, který je důležitý pro jejich navyklé postupy a orientaci. Pro tyto lidi může sníh znamenat vyřazení tohoto důležitého zbytkového vidění, neboť v zasněženém prostředí vše splyne v bílou nerozlišenou plochu postrádající orientační prvky jindy vnímané zbytkem zraku. Sluneční světlo odrážející se od sněhu může silně slabozrakému chodci způsobovat bolest očí a hlavy.

11. Někteří nevidomí využívají pro orientaci v neznámém prostředí navigační službu organizace nevidomých. Potřebují k tomu manipulovat s mobilním telefonem a využívají zprostředkovné informace z internetových map. Husté sněžení a změny v zasněženém terénu i s pomocí takovéto techniky nevidomým způsobují komplikace.

12. Omezení možností práce s holí, změněné vlastnosti prostředí a snížený přísun hmatových a sluchových informací zvyšují nároky na nevidomého a zvyšují nebezpečí chyb a nezvládání situace. To může znamenat výrazné zvýšení potřeby cizí pomoci. Pro mnohé zdravé lidi ale zimní podmínky také znamenají problém, a snižují jejich pozornost k problémům druhých, tedy i nevidomých.

13. Sousedi a známí z ulice mohou nevidomého znát jako samostatně se pohybujícího chodce a nenapadne je, že v zasněženém prostředí potřebuje pomoc, že může dokonce ztratit orientaci a zabloudit tam, kde to jinak dobře zná.

14. Zimou pozměněné podmínky zdůrazňují potřebu funkčnosti technických opatření zvyšujících samostatnost pohybu nevidomých, jako jsou ozvučené křižovatky, akustické orientační majáky na tramvajích, na vchodech do budov a stanic metra.

15. Ani technická a organizační opatření a fungující služby však nikdy plně nenahradí význam příležitostné pomoci nevidomému náhodným kolemjdoucím, což platí v zimním počasí mnohonásobně.

© Miroslav Michálek, Praha 2021

Vytvořte si webové stránky zdarma!