5. prosince je Mezinárodní den...

02.12.2018

Že nevíte, o jaký den se jedná? Přece o Mezinárodní den dobrovolníků, který už v roce 1985 vyhlásila Organizace spojených národů. Jelikož tento den je před námi, je vhodná příležitost nahlédnout hlouběji, jak u nás dobrovolnictví funguje. Navážu tak na článek Lidé dobré vůle a sociální služby, otištěný v únorovém vydání tohoto měsíčníku.

Článek pro odborný časopis Sociální služby 11/2018, děkuji vydavateli za souhlas se zveřejněním.

Trocha teorie nikoho nezabije

Už v roce 2002 byl přijat zákon č. 198 o dobrovolnické službě, který byl pozměněn zákonem č. 86/2014 Sb. Platné znění je ke stažení na stránkách Ministerstva vnitra ČR. Dobrovolnictvím se tam zabývá Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality, oddělení preventivních programů, dobrovolnické služby a lidských práv. Zákonem podporovanou dobrovolnickou činnost obstarávají zapsané spolky, zapsané ústavy, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti a jejich zařízení.

Ze zákona o dobrovolnické službě (dále jen "zákon") vyplývá, že Ministerstvo vnitra může poskytnout dotaci na určené činnosti spojené s dobrovolnickou službou těm organizacím, které získají jeho akreditaci. Jinými slovy, z dotačního systému jsou vyloučeny jak příspěvkové organizace a firmy, tak i neziskové organizace, které ještě akreditaci nezískaly nebo ji získat ani nechtějí, například proto, aby se s ohledem na své možnosti vyhnuly administrativě. Toto vyloučení nových a malých dobrovolnických subjektů se žel promítá i do praxe nadací a firem, které při poskytování grantů často akreditaci od nových dobrovolnických subjektů nadbytečně požadují. Je to sice zjednodušení, které možná zvyšuje záruky, ale brzdí rozvoj občanské společnosti.

Zákon upřesňuje, v jakých oblastech mohou dobrovolníci pomáhat, a naše sociální oblast je mezi nimi. Kupodivu tam např. není pomoc nemocným a pacientům, což možná souvisí s odlišným vývojem dobrovolnictví ve zdravotnictví, kde je celá řada dobrovolnických center součástí nemocnic a kde existuje propracovaná metodika jejich fungování. Zákon zavádí důležité pojmy: vysílající organizace, přijímající organizace, smlouvy o vysílání dobrovolníků do organizací a smlouvy s dobrovolníky o výkonu dobrovolnické služby, a také zavádí systém akreditací a dotací. Na stránkách ministerstva je vzor obou typů smluv. Akreditace a dotace mohou získat jen vysílající organizace, tedy ty, které pro přijímající organizace nebo pro plnění svého vlastního poslání dobrovolníky získávají, připravují je na dobrovolnickou službu, uzavírají s nimi o této službě smlouvy, pojišťují je, poskytují jim supervizi, odpovídají za jimi neúmyslně způsobené škody, hodnotí jejich práci atd.

Co ještě musejí dělat akreditované vysílající organizace, aby mohly plnit své poslání a zprostředkovávat pomoc dobrovolníků? Jednou za čtyři roky předkládají ministerstvu poměrně rozsáhlou žádost o akreditaci, a pokud ji získají, mohou každý rok žádat o dotaci na jeden rok a vyúčtovat ji. Musí se věnovat fundraisingu, protože dotace ministerstva obvykle nehradí všechny související náklady, musí vypracovat metodiku práce s dobrovolníky, zajistit propagaci dobrovolnických aktivit, aby přicházeli noví dobrovolníci, protože většinou ti stávající po několika letech odcházejí plnit jiné životní role (rodina, změny zaměstnání).

Klíčovou profesí ve vysílajících organizacích jsou koordinátoři dobrovolníků. Kromě výše uvedených činností vykonávají specifickou personální práci při výběru a vedení dobrovolníků, řeší jejich problémy spojené s dobrovolnickou službou, sjednávají supervize, musí se věnovat fundraisingu a rozpočtu dobrovolnického programu, zpracovávají administrativu pro pojišťovnu, zajišťují fotodokumentaci. Koordinátor je spojovacím článkem mezi dobrovolníkem a zaměstnanci vysílající a přijímající organizace. Na jeho odměnu u akreditovaných vysílajících organizací lze každoročně požadovat dotaci od Ministerstva vnitra ČR. Koordinátor dobrovolníků je zařazen i do Národní soustavy kvalifikací jako profese 75-006-M, má stanoveny kvalifikační požadavky, které mohou být ověřeny zkouškou u autorizované osoby.

Vysílající organizace tedy může být partnerem zařízení sociálních služeb, které se po uzavření smlouvy o vysílání dobrovolníků stává přijímající organizací. I ta má své povinnosti, např. zorganizovat zapojení dobrovolníků bezprostředně při výkonu jejich služby, poskytnout jim ochranné pracovní prostředky, pokud to připadá v úvahu, informovat o vzniku a odstranění rizik pro dobrovolníky atp. Těchto povinností je mnohem méně, než kolik nese vysílající organizace.

Mít, či nemít dobrovolníky v zařízení sociálních služeb?

Na tuto hamletovskou otázku není univerzální odpověď. Dobrovolníci nemohou vykonávat sociální práci, což je patrné ze zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Nejsou v pracovním poměru k zařízení, obvykle nemají zákonem požadovanou kvalifikaci, neprocházejí vzdělávacím systémem daným tímto zákonem, nelze na dobrovolnosti stavět profesionální službu atd. Mohou ale pomoci zařízení jako takovému, třeba kultivací zahrady, zřízením květinového koutku a péčí o něj, zpracováním výzdoby při akcích nebo propagačních materiálů. Mohou přinášet lidské uspokojení a dobrou náladu přátelskými návštěvami u jednotlivých klientů, např. seniorů nebo lidí se zdravotním postižením. Mohou s nimi hrát šachy, karty, předčítat z časopisů, trénovat cizí jazyk, možná jít na procházku s klientem atd. A mohou navázat na sociálně aktivizační služby zájmovým kroužkem nebo kulturním večerem. Bylo by zajímavé, kdyby nějaký student v rámci své bakalářské práce zjistil a zveřejnil, co vše dnes dobrovolníci pro klienty sociálních služeb dělají. A právě zjistit možnosti zapojení dobrovolníků je to první, co je dobré udělat. Pak přijde na řadu otázka, kde dobrovolníky vzít a jak vše nastavit.

Která je ta pravá

Tedy máme na mysli neziskovou organizaci, která by se mohla stát tím, kdo pro zařízení sociálních služeb získá dobrovolníky. Jak poznat skutečně dobře fungující organizaci? Pokud je ve vaší obci nezisková organizace vysílající dobrovolníky, např. dobrovolnické centrum s akreditací ministerstva vnitra, pak má podle zákona povinnost do poloviny roku zveřejnit výroční zprávu včetně finančních údajů. Množství a serióznost finančních dárců, kvantitativní údaje o činnosti, příklady dobré praxe, ověřitelné výstupy a propagační akce a mnohé další prozradí, zda organizace opravdu "žije", tedy jestli kvalitně funguje, nebo jen přežívá a získává granty. Něco prozradí internetové stránky, zda na nich organizace pouze předkládá obecné informace a proklamace, nebo prezentuje uskutečněné akce, zda reálně poskytuje inzerované služby. Vypovídající informace lze také nalézt na stránkách www.justice.cz ve veřejném rejstříku, kde lze například dohledat, zda má nezisková organizace dlouhodobě obsazenu správní radu, revizora (pokud má tuto funkci zřízenu), jak má nastaveno vnitřní fungování ve zřizovací listině nebo ve statutu. Povinnosti neziskových organizací, zejména zapsaných ústavů a zapsaných spolků, dosti podrobně uvádí občanský zákoník.

Při jednání se zástupci vysílající organizace bude zapotřebí probrat, v čem spočívá jimi zajišťovaná příprava dobrovolníků a jak ji nastavit, aby odpovídala potřebám kontaktu s klienty, pokud k němu bude docházet. Při zapojení dobrovolníků do zařízení poskytovatele sociálních služeb je kromě nastavení spolupráce s pracovníky a pravidel pro kontakt s klienty obvykle zapotřebí i "vnitřní PR dobrovolnictví" v přijímající organizaci, tedy objasnění smyslu a způsobu zapojení dobrovolníků zaměstnancům, aby mezi nimi a dobrovolníky nedocházelo k vzájemným nedorozuměním a aby se pokud možno eliminovaly omyly a předsudky.

Výhledy a možnosti

Proběhly komunální volby a nová zastupitelstva jsou plná energie. Možná je čas iniciovat vytvoření dobrovolnického centra při obci, které by vysílalo dobrovolníky do více zařízení. Jak na to? Jako inspirace a zdroj zkušeností mohou posloužit informace o Dobrovolnickém centru zřízeném Statutárním městem Mladá Boleslav, které vysílá dobrovolníky poskytovatelům sociálních služeb, do organizace nevidomých, do Městské knihovny, do Psychiatrické nemocnice, celkem do 13 organizací. Pracoviště funguje od roku 2009, další informace naleznete na oficiálním webu města https://www.mb-net.cz/dobrovolnici/d-26264.

Další podněty pro rozvoj dobrovolnictví v obcích a v zařízeních sociálních služeb může přinést projekt Ministerstva vnitra ČR "Koncepce rozvoje dobrovolnictví v České republice s akcentem na zajištění regionální a oborové dostupnosti dobrovolnictví v podobě dobrovolnických center", realizovaný v letech 2016-2020. Projekt chce posílit dostupnost dobrovolnictví, jeho profesionalitu a finanční zajištěnost ve všech regionech. Cílovou skupinou projektu jsou mimo jiné i poskytovatelé a zadavatelé sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších služeb na podporu sociálního začleňování. Více informací naleznete na https://www.mvcr.cz/clanek/rozvoj-dobrovolnictvi.aspx.

Za připomenutí stojí i možnost využití tzv. firemních dobrovolníků, tedy zaměstnanců firem, které jejich zaměstnavatel uvolní např. na jeden den v roce k pomoci ve vašem zařízení sociálních služeb. Informace o praxi firemního dobrovolnictví naleznete na stránkách organizace Byznys pro společnost. Ze své mnohaleté profesní zkušenosti mohu potvrdit, že "firemní dobrovolníci" mohou přinést cenný užitek v podpoře organizace, např. zdarma poskytnutými službami v oblasti zpracování propagačních materiálů, natočení videa o práci s klienty, personálním poradenstvím a pomocí při získávání finančních zdrojů.

O dobrovolnictví by se dalo ještě dlouho psát. Dělám to na svých stránkách, kde je také v sekci dobrovolnictví dokument "Dobrovolnické typy", obsahující několik desítek odkazů na stránky dobrovolnických projektů ze zdravotnictví, ochrany životního prostředí, lidských práv a cizinců a ze sociální oblasti. Máte-li chuť, podívejte se tam. A nezapomeňte, že 5. prosince...

© Miroslav Michálek